Přepsání zralého softwarového produktu od základu je často považováno za nejlepší způsob, jak odstranit technický dluh a architektonickou složitost. Historie softwarového vývoje však ukazuje, že mnoho ambiciózních přepisů nikdy nedosáhne očekávaných výsledků. Tato keynote představí poznatky ze softwarového inženýrství, ekonomických modelů i zkušenosti z významných průmyslových projektů a vysvětlí, proč jsou kompletní přepisy mimořádně rizikové. Současně ukáže moderní architektonické přístupy, jako jsou Strangler Fig Pattern, Branch by Abstraction, Feature Toggles nebo evoluční architektura, které umožňují modernizovat rozsáhlé legacy systémy postupně, s minimálním rizikem a bez přerušení dodávky obchodní hodnoty. Účastníci získají praktický rámec pro rozhodování mezi kompletním přepisem a postupnou modernizací, včetně metod odhadu nákladů, řízení rizik a využití osvědčených architektonických vzorů pro dlouhodobě udržitelný vývoj softwaru.