Tak je to za námi. Není to ani týden, co jsme v Písku oslavili druhé výročí založení pobočky sdružení Windows User Group. Já bych na tomto místě nechtěl ani tak probírat, jaké to bylo, ale spíš bych nechal nahlédnout pod pokličku, jak to celé vznikalo. Takže pokud Vás zajímá takový "film o filmu" o minulé středě, pak vítejte.
Jak To celé začalo
Celé to začalo po příjezdu z Rally Deutschland 17.8.2008, kdy jsme začali s Helenkou přemýšlet nad tím, co tentokrát spácháme. Jen pro rekapitulaci, na prvním WUGu v Písku jsme rozdávali hand-made DVD s přednáškou Martina Žugece o Vistě. Druhá přednáška již byla s Martinem Pavlisem o Serveru 2008 a mimo jiné se rozdávaly koblihy a nabízely rychlé špunty. No jo, ale co tentokrát jsme si říkali. Z původní tvůrčí krize nás ale vyvedla Helenky myšlenka na striptérku. Ano, to byla blbina, ale postupně jsme se tím prokousali až k tanečnímu vystoupení. A když už jsme byli u tance, pak jedině Microsoft Mambo No. 5. Tak jo, hřeb večera bychom měli, teď ještě sehnat, kdo to udělá. Nakonec jsme naprostou náhodou narazili na pána, který řekl "jasně, to zvládnu kdekoliv". No, to ještě netušil, že mu přichystáme parket cca 3x3 metry. To i zkušeného harcovníka (mistr republiky) docela zarazilo. Nicméně popral se s tím statečně.
Uršula a Kosík
Dobře, to bychom měli, ale co ještě udělat jinak. Neustále nás táhla dopředu touha "be orginal" a "make a shock". Tento nápad vznikl 8.9. v 19:30 v restauraci v Mladé Boleslavi. Zrovna jsme s Helenkou večeřeli a mluvili o WUGu. Pak jsme požádali vrchního, aby nám přinesl lístečky na psaní scénáře. Ano, původní scénář k "zpravodajství WUG Písek" vznikal v restauraci na účtence. Scénář jsme tak tak měli, ale Helenka dostala nápad. Udělat rozhovor s Tomášem Kosánem - aneb co pro něj WUG je. Zavolali jsme Tomášovi a asi za dvě hodiny (!!) jsme stáli u něj v garážích a natáčeli reportáž. Scéna venku je dělaná za osvětlení Octávkou (potkávky, dálky, mlhny), takže skutečně polní podmínky. Tady je nutno podotknout, že Tomáš sice věděl, že přijedeme, ale neznal otázky. Což ve spojení s tím, že ostrá verze je také ta první, kterou jsme natočili, vede k té krásné spontánnosti, která tam je. Formát reportáže jsme vymysleli až po cestě do "rezidence toho muže co nás chrání" cca dvacet minut před tím. Scénář neexistoval, jen otázky. Takže opravdový hustoles.
Intro
Tvořit intro bylo moc frustrující. Proč? Zklamal mě program Movie Maker ve Vistě, který tvrdošíjně odmítá (ano, ještě pořád) exportovat výslednou práci. Takže když si představíte, že celkem nad tím trávíte třeba dvě hodiny a pak to nejde ani exportovat. Tfuj. Pak mě napadlo - Ok, tak to přehraju rovnou v Movie Makeru. jenže to se pak zase začal kousat zvuk. Inu nezbylo, než vytáhnout mého Pinnacla. Pak už to bylo OK. Hudba z Kobry 11 byla stáhnutá za cca deset minut, pak už jen shánět obrázky, vymýšlet přechody atd. Celé to bylo hotové a dostřihané v půl druhé ráno, noc před WUGem.
Zpravodajství WUG
Tak tohle byla opravdová komedie. Jedna z mála věcí, která byla vymyšlená alespoň s krátkým předstihem a nakonec jsme k ní psali scénář cca dvě hodiny před začátkem "vysílání". Proběhli tři zkoušky, kde ani jednu jsme s Helčou nedali na jeden zátah. Vždy jsme se zadrhli nad něčím "co to říct takhle". Nakonec to dopadlo celkem dobře a ani nebylo moc zakodrcání. Ale i tady je vidět, že když už jsme něco vymysleli dopředu, tak to stejně doděláváme na koleně. Proč si to holt zjednodušovat, že?
Perníčky WUG
Celkem nenáročný úkol. Pekla je přítelkyně kamaráda. Co je na nich ovšem zajímavější je to, že si takhle večer před WUGem sedím v 22:43 doma a střihám ta videa. Najednou telefon ve stylu "kde jste, měli jste si přijet pro ty perníky". Helence nebylo dobře a šla si lehnout, jenže mi zapomněla říct, že se musí dojet pro tyto perníčky v cca 21h. Inu, tak jsem čapnul auto a v jedenáct padal pro laskominky.
Raut a bagety
Tak tohle bylo vůbec fajn. Asi se ptáte proč. No, když vezmete v úvahu, že mám Octavii a vezl jsem úplně všechno včetně Helenky, taťky a modré hostesky Hanky, pak je vám jasné, že když pán z firmy Bon Delikates (úmyslná reklama za to, jak moc kvalitně to bylo vytvořené) vyvezl na ulici 17 přepravek (!!!!!!!) s jídlem, začal jsem mít takové nutkavé tušení, že se to do auta už prostě nevejde. Kamarád s dalším autem doma pochrupoval a nezvedal telefon. Tak jsme začali pracovat na způsobu vysoké komprese lahádek. Proto některé bagety spíš připomínali topinky, za což se omlouváme, ale jinak to fakt nešlo. Nakonec se to do auta vešlo a my mohli "v klidu" vyrazit.
Cesta
Tady vysvětlím, proč je "v klidu" v uvozovkách. V Praze se totiž ve středu zastavilo snad i metro. Neuvěřitelné, ale pohybování po Praze mi zabralo dohromady asi 4,5 hodiny, než jsme vůbec viděli ceduli Praha. Opravdu nervy drásající doprava v kombinaci s nefunkční klimatizací v autě byla něco, co jsme asi nikdo ten den nepotřebovali.
Příjezd na "Ground Zero"
Na tomto místě patří velký dík ITíkům z SPŠ a VOŠ Písek, kteří opravdu ochotně plnili všechny naše možné i nemožné požadavky, zajistili vše o co jsme je dopředu požádali a pomohli s úklidem. Za pomoc s úklidem dále děkujeme Kazanovi, e-jirkovi, Waldíkovi a dalším. Jediné co nám komplikovalo život bylo neskutečné vedro v zasedačce, hlavně při příchodu včech 55 účastníků. Je pravda, že klimatizaci nebo alespoň větráky nemáme. Problém je, že když dáte ventilky, ale potřebujete tmu na projekci, tak se ten vzduch skoro nedostane do sálu. Když tyto žaluzie "otevřete", tak zase dělají hluk a pouští moc světla. No prostě neřešitelné. Zkusíme sehnat nějaké pohybovače vzduchu.
Improvizace na entou
Ano, celé to bylo improvizované, vymýšlené po večerech a hlavně totálně spontání. Vždycky nás napadlo něco a za pár hodin to bylo realizované, ověřené nebo zajištěné. Prostě práce na koleně. je nám jasné, že na akce jako "serveronauti - cesta ke hvězdám" si nehrabeme, ale ve formátu jakým WUG je jsme všichni neuvěřitelně šťastní, jak to celé dopadlo. Ano, jsme šťastní... vytiskli jsme si recenze a hodláme udělat si album na toto téma. Velký dík patří ale i lidem, kteří na WUG chodí. Proto jsme zvolili motto "díky za to, že jsme".
Mimochodem, pokud by vás zajímali výsledky z průzkumu kvality, pak je najdete zde - http://jdem.cz/ec2c3
No a na závěr, vlastně, co říci na závěr "díky za to, že jsme".
EDIT: Přidat odkazy na profily lidí.
Helena a Honza, organizátoři WUG Písek